Mravenečník velký(Myrmecophaga tridactyla) : Myrmecophaga tridactyla
Mravenečníci jsou jediní chudozubí, kteří si své jméno opravdu zaslouží. Jejich čelisti nenesou zuby, a protože nenajdeme stopy po zubech ani u zárodku mravenečníka, domníváme se, že k této redukci došlo už velmi dávno a že i předkové dnešních mravenečníků byli bezzubí.
Třída: Savci
Řád: chudozubí
Výskyt: Střední a Jižní Amerika
Hmotnost: 30 – 60 kg
Délka těla: 100 - 120 cm, ocas 70 - 90 cm
Věk: až 25 let
Charakteristika:
Tělo mravenečníka je nápadně stlačené z boků a začíná úzkou trubkovitou hlavou a končí mohutným ocasem. Ten je porostlý tuhými štětinatými chlupy o délce až 40 cm a slouží jako přikrývka při nepříznivém počasí. Hrubá srst je zbarvena převážně šedě s černými a bílými odznaky. Na hlavě najdeme drobné oči a uši, v trubkovité tlamě pak jazyk dosahující délky až 60 cm, který slouží k vybírání mravenců z mravenišť. Aby se na něj mravenci dobře přichytili, je porostlý drobnými ostny a neustále zvlhčován slinami. Vpředu jeho postavě vévodí svalnaté nohy, na nichž tři ze čtyř prstů nesou velké drápy. Aby mravenečník zabránil jejich obrušování, našlapuje pouze na klouby a vnější stranu prstů, takže drápy směřují při chůzi směrem nahoru. Nejvyvinutějším smyslem je čich, zrak a sluch nehraje v jejich životě až tak důležitou roli.
Prostředí a stanoviště:
Mravenečník není vázán na určité stanoviště, nejčastěji ho najdeme v pampách a pralesích, v řídkých lesích je pak vzácnější. Úkryt hledá ve vysoké trávě, hustém podrostu nebo v křoviskách. Rád se zdržuje v blízkosti vody tvory. Je aktivní převážně ve dne, pouze pokud se vyskytuje v blízkosti lidských obydlí pak u něj převažuje noční aktivita. Více mravenečníků velkých pohromadě lze spatřit jen v období páření nebo v dobovu mláděte.
Rozmnožování:
V přírodě se rozmnožuje bez ohledu na roční období. Po 6 měsících březosti se rodí zpravidla 1 mládě, které se ihned po porodu vyšplhá matce na záda, kde se vozí někdy až do stáří jednoho roku. Matka kojí mládě po dobu asi 6 měsíců. Zcela samostatným se stává ve věku 2 letMravenečník velký je zařazen v Evropském programu ohrožených druhů (pro maso či odchytem pro chov v zajet
Zajímavosti:
- nejstarší formy mravenečníků žily na Zemi již před více než 20 miliony let
- denně věnuje až 15 hodin spánku
- ve srovnání s člověkem má až 40x lepší čich
-mravenečník je zcela bezzubý. Lenochodi a pásovci patřící rovněž mezi chudozubé, mají vyvinuty alespoň jednoduché zuby.
- za den sní až 30 tisíc mravenců
Latinský název
| savci | >> | placentálové | >> | chudozubí | >> | mravenečníkovití | >> | mravenečník velký |
| třída | | nadřád | | řád | | čeleď | | druh |
| - Tlama mravenečníka je nápadně úzká a srostlé čelisti se nemohou otevírat. Do tlamy vede jen malý vstupní otvor.
- Neobyčejně silnými drápy na svalnatých předních nohou rozhrabují mravenečníci tvrdá termití hnízda nebo odvalují kameny, pod nimiž bývají mravenci nebo jiný hmyz. Pak vystrčí dlouhý jazyk a podrážděný hmyz chytají.
- Až 50 cm dlouhý jazyk ovládají silnými svaly upnutými až na prsní kosti. Povrch jazyka je leptavý, takže se na něj hmyz přímo nalepuje.
- Do žaludku se tak mravenečníkovi dostane ovšem i mnoho písku, zbytků dřeva a jiných nečistot. Jedna část jeho žaludku je však opatřena velmi silnými svaly, které potravu řádně rozmělní..
| 
|
